Jako každý rok jsme byli požádáni o příspěvek do Zpravodaje obce Záměl.

Po zaslání příspěvku jsme od šéfredaktorky dostali email o tom, že nám příspěvěk bude zkrácen a nelze ho otisknout celý.

Bohužel na náší odpověď, že na zveřejnění trváme a klidně si příspěvěk v této míře zaplatíme, již  nebylo odpovězeno a vyšla zkrácená verze.

Zde je tedy nezcenzurovaný text....

M ilí čtenáři obecního Zpravodaje,

Čas neúprosně letí a opět jsem byla požádána o příspěvek do zpravodaje. Ráda Vás informuji o akcích, které se od minulého vydání konaly.

Červenec 2022

• Dostaveníčko pod Vorařskou lípou

Jelikož se stále ještě naše krásná lípa ucházela o titul Strom roku, rozhodli jsme se ji zviditelnit. Uspořádali jsme pro veřejnost a účastníky Promenády v kloboucích malé zastavení právě pod Vorařskou lípou. Bylo krásné počasí a tak jsme mohli zájemcům přiblížit i výstavu Voraři na Orlici, o tom jak to dříve kolem řeky Divoké Orlice žilo. Navíc jsme opět prali prádlo v neckách a bělili ho, tak jak bývalo zvykem u našich předků. Děti cvrnkaly kuličky a zručné ruce krajkářek předvedly kouzla z nití a paliček. Kloboučník učil zájemce kterak vyrobit kloboukovou pokrývku hlavy z novin. K tomu všemu hrála živá muzika. Pro žíznivé se točilo pivo. Vodník Floriánek s Adélkou rozdávali zelené buchty.

Naší snahu o zachování tradic ocenil a akci přijel podpořit pan senátor Jan Grulich.

• Promenáda v kloboucích.

Promenáda ze zámku Doudleby nad Orlicí letos vedla jen do Záměle a byla spojena s dostaveníčkem pod Vorařskou lípou. Současně se zde konalo vyhodnocení klobouků a pokrývek hlav účastníků promenády. O recesi a zábavu nebyla nouze. Tvrdím si dodat, že to po dlouhé době byla moc krásná akce, kterou si všichni zúčastnění náležitě užili. Děkujeme za podporu i hlasy, které jste naší soutěžní lípě odeslali.

• Program pro příměstský tábor

Byli jsme požádáni o zajištění programu pro děti z příměstského tábora DD v Rychnově nad Kněžnou. Padesát dětí k nám přijelo autobusem. Uvítal je zde vodníček Floriánek. Děti se mohly vrátit do dob dávno minulých a vyzkoušet si jak se dříve žilo. Na různých stanovištích děti poznávaly staré předměty, zahrály si krále Karla IV. který tančil kolem sloupu, praly prádlo na valše v neckách, určovaly rostlinky a mohly vážit na starých váhách.

Učitelský doprovod uvítal, že jsme se, na rozdíl od hradů a zámků, mohli plně věnovat jen této skupince. Dětem se zde moc líbilo a někteří ani nechtěli zpátky. Právě i pro takové aktivity náš spolek vznikl. Nebyla to jediná škola, která si u nás v minulosti program pro děti objednala. Nakonec jsme dětem rozdali odměny. Děkujeme za návštěvu.

Září 2022

• Farní pouť na Homol

Procesí mělo malé zastavení u nás v Hostinci u Karla IV. na malé občerstvení.

• Svátek Svatého Václava.

Aneb slavnosti chleba. K ochutnání byly nejen upečené výrobky z pece, ale i domácí produkty. Chutný byl domácí sýr, paštika, pomazánky, pivo z pivovaru CLOOK i mnoho dalšího. Děkujeme všem, kteří své dobroty dodali. Děti, ale i dospělí si mohli zkusit, jak se mlela mouka za starých časů na kamenném mlýnku. V Hostinci byla tématická výstava o vorařství v našich končinách s odborným výkladem ing. R. Müllera. Dále tu probíhala beseda PhDr . Jiřího Němečka Bohuslav Balbín historik a český vlastenec.

Letošního pečení se opět zúčastnil pan starosta obce Sopotnice Jan Antůšek a kolegyní Maruškou. Postarali se o těsto. Mají velké zkušenosti s pečením v nedaleké Sopotnici. Jejich času a cenných rad si velmi vážíme. Máme se ještě co učit. Díky.

Říjen 2022

• Lampiónový průvod

Letošní lampiónový průvod se uskutečnil v podvečer svátku 27.října. Cestou jsme se zastavili u Vorařské lípy, kde si děti zazpívaly tématické písničky o stromech. Lípa byla krásně nasvícena světélky. Pokračovali jsme na hřiště pod Marečkem, kde byl pro děti na zahřátí dětský punč a byly rozdány odměny. Počasí nám přálo. Cestou zpět jsme zapálili svíčky u pomníku padlých.

V letošním roce pan starosta přihlásil Lípu vorařů do soutěže STROM ROKU 2022.

Náš spolek byl požádán o pomoc s propagací a zajištěním programu.

Do soutěže jsme šli s nadšením a akce pod lípou si náležitě užívali.

Již dříve jsme o nominaci našeho krásného stromu s příběhem uvažovali.

Uspořádali jsme několik setkání pod Vorařskou lípou.

Pomáhali nám i krajkářky a divadelníci z Potštejna. Focení u lípy se zúčastnila i místní škola.

Sháněli jsme veškeré informace k lípě i místu. Hodně informací nám poskytl pan Milan Sedláček.

Oslovili jsme média a snažili se Vorařskou lípu v soutěži náležitě propagovat.

Zajistili jsme v červnu 2022 zaměření autorizovanou osobou přístrojem teodolit.

Vorařská lípa

Výška 28.96 m

Obvod kmene v 1.2 m je 5,07 m

a koruna zabírá plochu 590 m 2

Odhadované stáří 275 let

V porovnání:

Evidované údaje z roku 2005. Lípa měla v té době výšku 17 metrů a obvod 463 cm. Odhad stáří cca 250 let. V roce 2010 byla lípa odborné ošetřena.

Byli jsme trošku zklamaní, když první týden hlasování u 3 stromů byl zveřejněn špatný text ve tvaru DMS u hlasování. Byla jsem ve spojení s koordinátorkou a po naší připomínce a urgenci byl text opraven a část hlasů nám bylo připsáno. Také jsme byli zklamaní, že rollap k lípě, který organizátoři soutěže do obce zaslali, nebyl nikde k vidění. Neměli jsme o něm ani tušení. Sami jsme si rollap k Vorařské lípě nechali natisknout a vyrobit. Bude součástí již vlastněné výstavy k vorařům na Orlici.

Nakonec jsme se v soutěži STROM ROKU 2022 umístili na 7. místě s 288 hlasy.

Všem, kteří jste hlasy zasílali děkujeme.

Stromem roku 2022 se s 2452 hlasy stala Hrušeň hnilička. Vítězku najdete v obci Drásov ve Středočeském kraji. Na jaře 2023 bude hrušeň reprezentovat Českou republiku i v anketě Evropský strom roku. Gratulujeme.

Soutěž měla hlavně upozornit na krásu naší přírody. Až půjdete na procházku, koukejte se kolem sebe. Máme tu krásnou a čistou přírodu, Neničme si ji.

Z kulturních akcí se letos ještě v Hostinci u Karla IV. uskuteční:

5. prosince 2022 od 17 do 18 hodin

• Čertovské rojení s pekelnou školní výukou.

• Malí čertíci jsou očekáváni k zapsání osobně ministrem čertovského školství.

24. prosince 2022 - Štědrý den od 10 do 11 hodin

- Živý betlém s rozdáváním Betlémského světla a výstavou nejen betlémů.

Pro správnou atmosféru hledáme co nejvíce Andělů, Andílků a Andělíčků, každý takový obdrží odměnu. Přijďte s námi oslavit sváteční hodinku za zvuků koled a vánoční atmosféry do Hostince u Karla IV.

V plánu z kraje roku 2023 máme pořádání několika zajímavých besed. Máme domluveny přednášející. Besedy by se měly konat v budově OÚ. Pan starosta přislíbil prostory pro tyto účely poskytnout.

Po dvou letech, kdy jsme podmínky pro zaměstnání lidí bez práce nemohli dofinancovat, tak letos

od ÚP jsme měli na několik měsíců na částečný pracovní úvazek paní V. Jedlinskou.

Dále se spoléháme jen na odvedenou práci našich členů a případných brigádníků z řad veřejnosti.

Prosíme zájemce z řad dětí i dospělých, kteří by nám chtěli pomoci s Tříkrálovou sbírkou, aby se ozvali na telefon nebo osobně u paní Trejtnarové nebo Červinkové Marie. Naše krásná vesnička se rozrůstá o další ulici a proto sháníme další partu do skupinek.

V dalším roce uvažujeme o zajištění divadelního představení pro děti s výletem do Prahy.

Chtěli bychom vědět, zda by byl mezi Vámi zájem – pravděpodobně by to bylo za příspěvek buď na dopravu nebo vstupné. Zatím je to v jednání a ještě nemáme představu o počtu pro kolik lidí zájezd shánět. Budem rádi za zpětnou reakci buď osobně, telefonicky nebo prostřednictvím zprávy Messengeru.

Děkujeme všem, kteří nás chodíte podporovat. Poděkování patří zastupitelům obce Záměl za finanční podporu na chod spolku v letošním roce a pochopitelně všem dalším sponzorům – TERCIE – ovoce pro děti , pivovar CLOOK, p. Daňsa i anonimnímu dárci a brigádníkům.

Děkujeme 

Přejeme Vám sousedům požehnané svátky vánoční a šťastný nový rok.

Sepsala Marie Červinková

Přehled plánovaných akcí v roce 2023

Srdečně zveme na uvedené akce. Změna programu vyhrazena.

Aktuální a podrobnější informace na www.mavlast.eu

Vorařská lípa v obci Záměl

• též se jí v místních podmínkách říká, lípa Vorařů, Dědova lípa, nebo Choceňskova.

Pamatuje mnoho let a generací. Svoje mládí prožila na břehu náhona zásobujícího místní rybník Návesník. V jejím okolí bělily hospodyňky prádlo a poskytovala stín unaveným poutníkům tudy procházejícím. Byla svědkem mnoha milostných dostaveníček. Vyslechla nesčetně příběhů, povídaček i písniček, které si vypravovaly místní krajkářky při večerních přáskách u svých herdulí, A po klekání v letním čase tu pilné ruce krajkářek u herdule paličkovaly krajky, umělecká to díla z nití. Když řeč vázla, tak došlo i na zpěv, který se dle pamětníků linul až ke krchovu a kostelíku sv. Marečka, aby živí i mrtví byli pospolu. právě pod její korunou. Pamatuje též raky v náhoně, na které pořádali místní hoši výpravy. Byla svědkem, jak voraři v jejím okolí stavěly vory, které potom plavili po řece Orlici a Labi až do Hamburku.

O tom, že voraři a jejich pomocníci neměli právě na růžích ustláno, vypráví pověst vztahující se právě k tomuto místu.

  Jednoho chudáka si voraři najali na pomocné práce při vázání klád. Věděli o něm, že je to dobrák od kosti a navíc mu chtěli pomoci v jeho nelehké situaci. Manželka tou dobou očekávala jedenácté dítě, a jídla nebylo nazbyt. Malé políčko toho roku nestačilo uživit tolik hladových krků. Kdyby alespoň koza byla, stýskal si chudák při práci, aby žena po porodu mohla malé uživit, jinak nevím, nevím ... Tuto rozmluvu vyslechl hastrmánek Floriánek, který pokaždé voraře sledoval při jejich díle, tu a tam podal, podržel, odnesl, přivázal co bylo třeba. Na své spolupráci s voraři si velmi zakládal. Byla to jeho záliba. Představoval si, jak se vory řítí peřejemi a všude hučí voda, která klády omývá. Ale nikdy neměl to srdce s voraři odplout, jeho srdce patřilo zámělskému rybníku, mlynáři a mlynářce, kteří jej vychovali a naučili všem těm dovednostem, jako by to byl jejich syn a v neposlední řadě i Adélce za sousední vsi. To jen kousek projížďky, kterou mu voraři rádi dopřáli za odvedenou práci, po řece od Lípy k Doudlebům, jej činilo navýsost spokojeným a šťastným. Tam kde se řeka ztišila, Floriánek, hup do vody a ze břehu vorařům naposledy zamával na druhou cestu. Zpět již kráčel cestou, nikoliv, jak se na pravého vodáka sluší, vodou. Nikdy se nezapomněl zastavit u Adélky, kterou nadevše miloval, s kterou si tak rád povídal. Obzvlášť jej těšila dostaveníčka za měsíčního svitu, kdy utichl zpěv ptactva, a vzduchem se neslo šumění blízkých vod. Vůně posečených trav a hlas Adélky jej naplňoval jakýmsi vytržením. V tu dobu i zapomínal na to, že pantáta Adélky jejich lásce není zrovna nakloněn.

Potom se vracíval domů za ranního kuropění s hlavou plnou zážitků z minulého dne i noci strávené s Adélkou. Nezapomenout ještě zkontrolovat stavědlo náhona pod lípou a honem, honem do mlýna, mleči se již začínají sjíždět.

  Jaké překvapení: pod lípou sedí plačící pomocník vorařů, vedle ulomená větev s provazem. O tom co se tady událo, není pochyb. Floriánek vyzvídal, co se stalo, a chudý pomocník se dal do vyprávění. Na cestě k domovu se dověděl od svých dětí, které tu radostnou novinu zvěstovaly, že se mu narodil synek a předpokládaly, že nese nějakou tu korunu, aby dítě mohly nechat pokřtít, tak jak bylo v těch dobách zvykem. Ale protože voraři byli zvyklí platit pomocníkům až za peníze utržené při dodání dřeva, měl jednu kapsu prázdnou, druhou vysypanou. Ale to by nebyl Floriánek, aby svoji radost nerozhojnil a propásl vykonat dobrý skutek. Poslal pomocníka domů a tím, aby se s dítětem dostavil do kostelíčka u Marečka, ostatní že zařídí. A kdože mu půjde kmotrem? I na to zná odpověď, přece já, Florián. Co měl chudák dělat? Nezbývalo než poslechnout. Ale jak to ženě vysvětlí - kmotr hastrman. Manželka nebyla nadšena, ale protože nechtěla mít doma pohánka, tak svolila. A nelitovala. Kmotr Floriánek zastrčil pod povijan tři stříbrné, jako dárek. Za dárek. Za ten si mohli pořídit i tu kozičku, která jim pomohla přežít tu nejhorší dobu, než děti odrostly. Největším darem byl hastrmanův příslib ochrany Jonáška před utonutím. Proto, když se sám chtěl stát vorařem, nikdo mu nebránil.

Historie.

Zrození, či výsadba lípy není nikde datována, ale podle ústního podání později zaznamenaného písemně sahá dávno do minulosti. První písemná zmínka je z března roku 1820, kde se mluví o lípě u splavu jako o Dědově lípě, /kterou zasadil údajně děda F. Choceňský. / Tragický příběh z této končiny zpracoval v baladu Jaroslava Vrchlický „Vrátilo se“ a kterou básník věnoval F.V. Sládkovi. , (Milan SEDLÁČEK Záměl jména místní a pomístní, Záměl 2016)

Místní ji nazývali též lípou Vorařskou, nebo Choceňskou, tou dobou stála na levém břehu náhona, který přiváděl vodu z řeky Orlice do zdejšího rybníka Návesníka. Jejím sousedem byla socha sv. Jana Nepomuckého, z dílny Mělnických/ stála přímo u splavu jako ochránce před vodním živlem. Sochu roku 1803 nechal zhotovit F. Šklíba. V roce 1889 při stavbě nové silnice byla socha přemístěna k čp.8. Řadí se ke kulturním zajímavostem obce Záměl. V okolí se shromaždovaly klády na stavbu vorů ze zdejších lesů. Počátkem 20 století vorařské řemeslo zde zaniklo. Zůstal jen náhon na rybník Návesník se stavědlem a Lípou. Pod její korunou se konaly přástky místních krajkářek s herdulemi. Ve vzpomínkách místních tu bylo veselo a hodně se u všech činností zpívalo. Prý i proto, aby ty pochovaní na hřbitově u sv. Marečka byli s nimi pospolu. V náhoně se pralo prádlo, a na přilehlých pozemcích je hospodyňky i bělily. Stín lípy poskytoval oázu klidu k posezení i popovídání. Děti si tu hrály, chytaly raky, lovily škeble, které si děvčata navlékala jako korálky, cvrnkaly se tu kuličky, zdejší hoši byli známí hrou na vojáčky, kdy do výbavy každého hocha patřil doma zhotovený bubínek.

Novodobá historie.

Při stavbě nadjezdu v 90 letech minulého století bohužel zanikl i náhon zásobující rybník Návesník ze zvláštního důvodu. Nikdo, Obec ani Rybářský svaz, nenašli listinu, která kdysi udělila právo k odběru vody do náhona potažmo do rybníka. Tento důležitý dokument se zkrátka ztratil. V době, kdy bylo všechno všech a nikoho nic, nikdo žádný papír nepožadoval a náhon vodou rybník bez problému zásoboval. O náhon i rybník se staral místní rybářský svaz. Mlýn užívalo JZD a to tou dobou vodu na mletí nepotřebovalo, protože vše bylo elektricky poháněno. Ovšem při stavbě nové silnice již Povodí Labe k odběru vody nedalo souhlas. Náhon byl tedy zasypán a část byla prodána soukromému majiteli.

Pod Vorařskou lípou se v devadesátých letech pořádaly v červnu dětské dny.

Později spolek Má vlast – můj domov obnovil tradice čištění studánek pod názvem Putování ke studánkám. Právě pod tímto mohutným stromem se od roku 2003 každoročně schází chasa ke svému putování. První den v máji studánky tu svátek mají, proto spolu s poutníky a panem farářem jdou do lesa ke studánce Panny Marie Pomocné a na hřiště k hastrmance Mance, aby studánky vyčistili a voda byla posvěcena.

V roce 2005 byla Vorařská lípa vyhlášena a zapsána jako památný strom orgánem ochrany přírody. Podle  zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (§ 46). U paty stromu je tabule opatřená státním znakem a v tomto roce měla míry výška 17 m, obvod 463 cm.

V roce 2010 byla lípa odborně ošetřena .

Podél lípy vede stezka pro pěší i kolaře do Potštejna. Obec v roce 2007 nechala zbudovat pítko. Unavení turisté si tak mohou odpočinout nejen ve stínu košatého stromu, ale též se napíti popřípadě smýt prach z obličeje a údů. Pítko zhotovila firma TEKAM z pískovce zdejšího lomu.

Kolem Lípy vede Planetární stezka, kterou vybudovalo občanské sdružení „Má vlast – můj domov. „ v roce 2010. Planeta Jupiter je umístěna na panelu, kde se dovíte informace o tomto nebeském tělese.

V tomto příspěvku čerpané informace od pana Milana Sedláčka historika a paní Marie Trejtnarové, bývalé starostky obce.

Má vlast- můj domov, z.s. www.mavlast.eu.