Vyprávění o hastrmance Mance | MÁ VLAST - MŮJ DOMOV O.S. | www.mavlast.eu
Vyprávění o hastrmance Mance

 


Hastrmanka MANKA
Znáte hastrmanku Manku? No přece tu co chodí po vsi a stále se ptá na našeho Floriánka? Že ne? Tak poslouchejte.
Nedlouho po příchodu Floriánka do mlýna se tato novina rozšířila pochopitelně i mezi hastrmany a vodníky. Vyprávění a zpráva o jeho šikovnosti, dobrotě a laskavosti zaujala i hastrmanku Manku ze sousední země. Její domov byl přímo u pramene Orlice. A protože se jednalo o hastrmanskou dámu již v pokročilém věku, které štěstí v nedaleké zemi nekvetlo, rozhodla se vydat na cestu a hledat cíleně v Záměli. Vzhledem k suchu i malému stavu vody na Orlici její cesta nebyla zrovna jednoduchá. Překonávat vzdálenost byla nucena i po souši, často sešla z cesty. Neznala českou řeč, a proto se nedopatřením ocitla na jiné Orlici a to Tiché. Kolik času strávila putováním si nepamatuje ani ona. Podstatné je, že do Záměle dorazila. Zabydlila se pod Marečkem u malé studánky, jejíž pramének jí připomíná vzdálený domov. Občas vyrazí  do vsi a snaží se dovědět, zda-li Floriánek není k mání, zda-li jeho láska k Adélce trvá a nevdala-li se náhodou, když pantáta jejich lásce nepřeje. Za letních večerů sedává na břehu řeky a po vodě posílá Floriánkovi ty nejhezčí kytičky z okolních luk, které natrhala. 
Tak tedy až budete obdivovat Floriánka na lávce, podívejte se, zda-li po vodě neplave tu a tam nějaká ta květinka…, jistě bude od Manky!
Nechají Floriánka tato vyznání chladným, nebo se jednou dočkáme hastrmansko-vodnické svatby?

Hastrmanka MANKA

Znáte hastrmanku Manku? No přece tu co chodí po vsi a stále se ptá na našeho Floriánka? Že ne? Tak poslouchejte.Nedlouho po příchodu Floriánka do mlýna se tato novina rozšířila pochopitelně i mezi hastrmany a vodníky. Vyprávění a zpráva o jeho šikovnosti, dobrotě a laskavosti zaujala i hastrmanku Manku ze sousední země. Její domov byl přímo u pramene Orlice. A protože se jednalo o hastrmanskou dámu již v pokročilém věku, které štěstí v nedaleké zemi nekvetlo, rozhodla se vydat na cestu a hledat cíleně v Záměli. Vzhledem k suchu i malému stavu vody na Orlici její cesta nebyla zrovna jednoduchá. Překonávat vzdálenost byla nucena i po souši, často sešla z cesty. Neznala českou řeč, a proto se nedopatřením ocitla na jiné Orlici a to Tiché. Kolik času strávila putováním si nepamatuje ani ona. Podstatné je, že do Záměle dorazila. Zabydlila se pod Marečkem u malé studánky, jejíž pramének jí připomíná vzdálený domov. Občas vyrazí  do vsi a snaží se dovědět, zda-li Floriánek není k mání, zda-li jeho láska k Adélce trvá a nevdala-li se náhodou, když pantáta jejich lásce nepřeje. Za letních večerů sedává na břehu řeky a po vodě posílá Floriánkovi ty nejhezčí kytičky z okolních luk, které natrhala. Tak tedy až budete obdivovat Floriánka na lávce, podívejte se, zda-li po vodě neplave tu a tam nějaká ta květinka…, jistě bude od Manky!Nechají Floriánka tato vyznání chladným, nebo se jednou dočkáme hastrmansko-vodnické svatby?