SPOLEK - ZÁMĚL
MÁ VLAST- MŮJ DOMOV

Zdejší místo pod touto lípou je opředeno i pověstí z časů, kdy se zde na břehu Orlice stavěly vory. Naši předkové tuto krásnou lípu – symbol lásky – měli ve velké úctě, byla součástí jejich každodenního života. Stála na břehu náhona zásobující vodou místní rybník Návesník. Jejím sousedem byla socha Sv. Nepomuckého z dílny Mělnických- stála přímo u splavu jako ochránce před vodním živlem. Sochu nechal roku 1803 zhotovit F. Šklíba. V roce 1889 při stavbě nové silnice byla socha přemístěna k č.p.8 

Lípa byla svědkem mnoha milostných dostaveníček, v jejím okolí praly a bělily hospodyňky prádlo, poskytovala stín unaveným poutníkům tudy procházejícím. Vyslechla mnoho příběhů, povídaček i písniček. A po klekání v letním čase tu pilné ruce krajkářek u herdule paličkovaly krajky, umělecká to díla z nití. Když řeč vázla, tak došlo i na zpěv, který se dle pamětníků linul až ke krchovu a kostelíku sv. Marečka, aby živí i mrtví byli pospolu. Děti si tu hrály, chytaly raky, lovily škeble, které si děvčata navlékala jako korálky, cvrnkaly kuličky, zdejší hoši byli známí hrou na vojáčky, kdy do výbavy každého patřil bubínek a ručně vyrobený prak.

Byla svědkem, kterak voraři na okolních pozemcích stavěli vory, které se potom plavily po Orlici, Labi až do Hamburku. Počátkem 20 století vorařské řemeslo zcela zaniklo.

O tom, že stavitelé vorů a jejich pomocníci neměli na růžích ustláno, vypráví pověst vztahující se právě k tomuto místu.

Zrození či výsadba lípy není nikde datována, ale podle ústního podání později zaznamenaného písemně sahá dávno do minulosti. První písemná zmínka je z března roku 1820, kde se mluví o lípě u splavu jako o Dědově lípě /kterou zasadil údajně děda F. Choceňský/

Tragický příběh z této končiny zpracoval v baladu Jaroslav Vrchlický "Vrátilo se" a kterou básník věnoval F. V. Sládkovi. (Milan Sedláček - Záměl jména místní a pomístní)

Tolik k dávným časům a teď do doby né tak staré.

Při stavbě nadjezdu v 90 letech bohužel zanikl i náhon zásobující rybník Návesník ze zvláštního důvodu. Nikdo, Obec ani Rybářský svaz, nenašli listinu, která kdysi udělovala právo k odběru vody  do náhona a rybníka. Tento důležitý dokument se zkrátka ztratil. V době kdy bylo všechno všech a nikoho nic, nikdo žádný papír nepožadoval a náhon vodou rybník bezproblému zásoboval. O náhon i rybník se starl místní rybářský svaz. Mlýn užívalo JZD a to tou dobou vodu na mletí nepotřebovalo, vše již bylo poháněno elektricky. Ovšem při stavbě nové silnice již Povodí Labe k odběru vody nedalo souhlas. Náhon byl tedy zasypán a část pozemku prodána k přilehlému domu.

Novodobá historie se snaží zachovat povědomí a sounáležitost k tradici předků sice trochu jinou formou.

Okolí pod lipou je poměrně frekventované, nachází se na cyklostezce, Procházejí tu turisté i projíždí cyklisté do známého letoviska Potštejn. V roce 2007 tu obec vybudovala místo s lavičkami k odpočinku, a pítko pro osvěžení.

Po několik let po revoluci jsme pořádali jako sociální komise Obce právě pod Vorařskou lípou netradiční dětské dny. Později od roku 2003 jsme obnovili čištění studánek po zimě pod názvem Putování ke Studánkám. V každé krajině je to jiné, ale u nás na dědině, chasa tu studánky čistí. Zkrátka první den v máji, studánky tu svátek mají. Zde se schází poutníci s hastrmánkem Floriánkem, Adélkou a družičkami právě pod korunou košaté lípy a za zpěvů mariánských písní, aby vyšli k obecním studánkám.

Dříve se akce konaly pod záštitou sociálního výboru Obce. Od roku 2007 jsou připravovány Občanským sdružením, později spolkem „Má vlast – můj domov z.s.“

Jsme malá parta 8 nadšenců, která založila občanské sdružení pro záchranu památek, udržení tradic a zvyků hlavně v naší vesničce Záměl, ale i v celém podhůří Orlických hor. Snažíme se zachránit jedinou místní kulturní památku, starý zájezdní hostinec - Hostinec u Karla IV. kde podle pověsti tančil markrabě moravský – později sám Otec vlasti Karel IV. s místní selkou, když obléhal hrad Potštejn s loupežníkem Mikulášem.

Od Hostince u Karla IV. začíná naučná Planetární stezka, která má 13 zastavení a jedno z nich je právě zde u lípy Vorařů. Stezku jsme vybudovali v roce 2011 za podpory fondu T- Mobile.

Lípa byla v roce 2005 odborně oetřena a byla u ní vybudovaná žlutá kruhová lavička kolem kmene. V tomto roce byla lípa zaměřena: Výška stromu 17 m a obvod 463 cm.

V roce 2022 v červnu proběhlo odborné zaměření přístrojem teodolit:

výška 28,96 m

obvod kmene v 1,2 m je 5,07 m

a koruna zabírá plochu 590 m²

Odhadované stáří 275 let

Za spolek Má vlast - můj domov Marie Trejtnarová, předsedkyně z.s.

 PROSÍME O HLAS  v soutěži -  děkujeme :)

Odkaz na pověst o Vorařské lípě

Odkaz na strom roku 2022

Odkaz na FCBokovou stránku Vorařská lípa